Vezmeme oba konce
provazu, jeden, řekněme
ten v levé ruce, namočíme
do vlažné vody,
druhý necháme suchý,
překřížíme oba kusy
jako při zavazování kaničky,
ale nikoli jen jednou,
nýbrž třikrát,
po třetím zatočení
vyzdvihneme levý konec,
pravý stáhneme dolů
a otáčíme do spirály,
odměříme tak,
aby nám zůstalo
ještě dost místa na zatočení prvního
proti směru hodinových ručiček,
ten následně vytáhneme
a uděláme na něm oko s průměrem asi 12cm,
které prostrčíme okem,
jenž je třeba udělat i na konci protějším,
kde však musíme dodržet menší oko,
tj. oko v průměru dlaně dospělého člověka,
po jehož vrchním levém okraji
ovineme první provaz na dvakrát, ovšem,
jelikož jde o velký tlak, dáváme pozor,
aby se lano nezačalo třepit,
lano tedy opět polijeme,
možno již
i studenou vodou,
a asi půl metru od konce prvního konce
vytvoříme velkou smyčku
a s jejím natočením na severní stranu,
zde se jasně vyplatí
jako pomocník kompas,
třebaže se nám zdá,
že ve světových stranách
se orientujeme spolehlivě
a v okamžiku lomu světla a stínu,
jenž zakrývá druhý konec,
smyčku stahujeme
a paralelně kontrolujeme
stoupání jejího zákrytového oka od země,
jenž je třeba ve chvíli,
kdy dosáhne výšky kolen,
podchytit,
prostrčit a přetáhnout nadvakrát tam
a zpět,
vytáhnout nahoru,
pevně svinout okolo lokte,
napočítat nejméně deset vteřin,
než se lano setrvačností navine
zpět do výchozího tvaru,
jenž zohneme natřikrát
do tvaru srdce,
pevně zaškrtíme,
povolíme,
vyšetříme osm
až dvanáct výdechů
pro zregenerování svalů
a koncentrace,
zde záleží na posouzení
vlastní kondice,
přitáhneme si opačný konec provazu,
než ten, s nímž jsme dosud pracovali,
naskládáme si jej v rukou
do tvaru kytice,
navlhčíme vodou,
jenž již může být zcela ledová,
ovšem ne většího obsahu,
než dva decilitry,
vytáhneme konec nad hlavu,
přičemž přišlápneme lano
u podlahy,
jsme-li většího vzrůst,
stačí vytáhnout konec
do výšky obočí
a rychlým anti-gravitačním pohybem
podvážeme padající konec
uprostřed levým koncem lana
a přibližně pětatřicet visících centimetrů
na pětkrát otočíme
kolem levé ruky,
čímž vznikne tunýlek
určený k trojitému prostrčení
volným koncem lana
v pravé ruce,
mezi jejímiž prsty si
nachystáme malé kolečko
a jím protáhneme druhý konec,
samozřejmě opět navlhčený,
nemáme-li již ani ledovou vodu,
stačí několikrát na něj plivnout
a takto protažený
a navlhčený jej uchopíme
mezi dlaně
a jako bychom prosili,
vyválíme konec
a napneme